Mentoring na liberecké konferenci o dobrovolnictví
O své dojmy z konference Dobrovolnictví, mezigenerační a komunitní vztahy, kterou pořádala HESTIA-Centrum pro dobrovolnictví spolu s Komunitním střediskem KONTAKT Liberec letos v červnu, se podělila kolegyně Ing. Adéla Hrdličková, manažerka programu Kompas.
V úvodním dopoledním bloku nás PhDr. Tereza Pospíšilová nalákala na chystanou publikaci Příběhy občanského sektoru, kde promluví významné osobnosti stojící u zrodu neziskových organizací v devadesátých letech. Ing. Jakub Dostál nás nenechal na pochybách o tom, že Česko s dobrovolnictvím počítá, a vysvětlil nám princip stejnojmenného společného projektu Vysoké školy polytechnické Jihlava a HESTIA, jenž se postavil výzvě vyjádřit finanční hodnotu dobrovolnictví. O mentoringu a modelu dobrovolnických mentoringových programů promluvila kolegyně z HESTIA Mgr. Zuzana Hasanová, vedoucí Centra mentoringových dobrovolnických programů, a pozvala nás na odpolední interaktivní blok na toto téma.
Odpoledne probíhaly dvě tematické sekce: Dobrovolnictví ve veřejné správě a zmíněné Mentoringové dobrovolnické programy. Se svým programem KOMPAS jsem se zúčastnila právě druhé jmenované části. Spolu s dalšími deseti programy a jednou asociací jsem stála před výzvou v podobě prezentování programu ve stylu Pecha Kucha, tedy 12 slidy, na kterých lze použít jen obrázek/fotku/číslo/slovo, po 25 sekundách. Musím tento nápad ocenit, jelikož touto formou se povedlo udržet pozornost posluchačů i při tak velkém počtu přednášejících. Přátelskou a uvolněnou atmosféru nám vytvořila moderátorka bloku Hana Vosmíková,
ředitelka HESTIE. Po přehledu různých druhů přístupu k mentoringovým programům nás cíleně znepokojila Zuzana Hasanová, která nás nastartovala výstupy z mezinárodní konference o mentoringu konané v Berlíně na jaře tohoto roku. Jedním z čísel k zamyšlení bylo například to, že 40% mentoringových vztahů končí dříve, než bylo předem domluveno. Dalším číslem bylo 20% – což je naměřený dopad mentoringového vztahu. Cítila jsem již během prezentace chuť se k tématu vrátit a rozebrat, co ta čísla znamenají a o čem vlastně vypovídají. To se mi splnilo díky panelové diskuzi, jejímiž hlavními aktéry byli Mgr. Bohdana Břízová, Ph.D., (ZSF JU v Českých Budějovicích, Asociace mentoringových dobrovolnických programů), Mgr. Marek Demner (RUBIKON Centrum), Mgr. Monika Drahošová (Lata), Mgr. Zuzana Hasanová (HESTIA - Centrum pro dobrovolnictví), Bc. Lukáš Talpa (Liga otevřených mužů). Velká část diskuze byla věnována právě tomu, jak měřit dopad mentora na svého mentee. Na konci diskuze nám vyvstaly tyto výzvy pro mentoring:
- srovnání mentoringu v Praze a v celé republice
- jak vysvětlit donorům, že mentoring funguje, aniž bychom vztah sáhodlouze měřili a víc energie dávali do měření než do podpory vztahu
- jak rozumně měřit a evaluovat
- výchova k dobrovolnictví
Také mě uchvátil grafický záznam, který v průběhu odpoledního bloku tvořila kolegyně
z HESTIE Mgr. Ivana Jurkovičová. Fotografie záznamu si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Přála bych si, aby z této konference vzešel tým spolupracujících koordinátorů mentoringových programů, kteří by se byli ochotni nad těmito a dalšími tématy společně zamyslet a dojít ke společné strategii, jak uchopit něco tak jemného a křehkého jako jsou mentoringové vztahy. Více informací o mentoringových programech najdete v chystaném sborníku, který bude mimo jiné dostupný na našich webových stránkách.
