Kam se poděl zákon o dobrovolnictví?

Léta běží a Zákon o dobrovolnické službě ze dne 24. dubna 2002 stále čeká na své znovuzrození.

Vznikal v době příprav na náš vstup do Evropské unie a vzorem mu byla mimo jiné Evropská dobrovolná služba. I když se řada „neziskovek“ obávala administrativní zátěže, tak po seznámení s postupem akreditace a žádostí o dotace, zároveň s dobrou komunikací s kompetentními a vstřícnými pracovníky Ministerstva vnitra, rok od roku přibývá akreditovaných organizací. Dnes působí v tomto režimu cca 20 – 30 tisíc dobrovolníků.

Změnu přinesl nový občanský zákoník, který po několika letech diskuzí platí od 1. ledna 2014 a který měl, i když spíše formální, dopad na dobrovolnictví. Proto vznikla, dalo by se říci technická novela zákona o dobrovolnické službě, platná od 5. června 2014. Novela kromě úprav dle nového „občana“, reagovala také na usnesení vlády č. 611/2007 ke Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 - 2013 a usnesení vlády č. 108/2013 o Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013 - 2017.

Novela řešila nejen změny v právních formách organizací dle nového občanského zákoníku, ale také dobrovolnictví v členských organizacích, veřejně prospěšných organizacích typu a.s., nebo s.r.o., resp. možnost vysílat dobrovolníky do státních, samosprávních či příspěvkových organizací i školských právnických osob. Podrobně vše najdete na webu Ministerstva vnitra. 

Nová státní politika jako výchozí bod

Rozhodující změnou nejen pro dobrovolnictví je Státní politika vůči NNO na léta 2015 – 2020, kterou vláda ČR schválila dne 29. července 2015. Tento dokument i další dílčí studie k tomuto tématu najdete na webu vlády ČR.

V úkolech plynoucích ze Státní politiky vůči NNO je také bod:

Ve spolupráci s předsedkyní Českého statistického úřadu založit stálou pracovní skupinu k podpoře rozvoje Satelitního účtu neziskových institucí, vedeného Českým statistickým úřadem, připravit rozšíření údajů, které jsou v něm sledovány, a zahrnout dobrovolnictví, které je viditelnou součástí ekonomické produkce, do standardních ekonomických indikátorů.

Tato skupina měla již několik setkání, a i když je tento zadaný úkol velmi náročný, protože stále jsou v akci tisíce a tisíce dobrovolníků, které nikdo nespočítá, i tato aktivita může přispět ke zvýšení respektu k dobrovolnictví.

Ve výroční zprávě o činnosti Rady vlády pro nestátní neziskové organizace v roce 2015 je uvedeno:

Jedním z úkolů, plynoucích z usnesení ke Státní politice vůči NNO, je i úkol pro ministra vnitra zpracovat ve spolupráci s předsedou RVNNO do 31. prosince 2017 koncept rozvoje dobrovolnictví v ČR s akcentem na zajištění regionální a oborové dostupnosti dobrovolnictví v podobě dobrovolnických center a zajistit minimálně dvouletou finanční podporu takových center.

Dne 13. listopadu 2015 se uskutečnilo vstupní jednání s partnery z Ministerstva vnitra o přípravě plnění tohoto úkolu. Ministerstvo vnitra připravilo individuální projekt pro Operační program Zaměstnanost, v jehož rámci bude v letech 2016/2017 připravena koncepce rozvoje dobrovolnictví, včetně dobrovolnických center a odpovídajícího dotačního programu.

Dále je v úkolech plynoucích ze státní politiky vůči NNO bod, který by měl být splněn koncem roku 2018:

Ve spolupráci s ministryní školství a ministrem vnitra připravit informaci o dobrovolnictví a dárcovství a zprostředkovat ji žákům základních a středních škol.

Zároveň se Ministerstvo vnitra v roce 2014 pustilo do legislativního procesu přípravy zcela nového zákona o dobrovolnictví, kde se v úvodu věcného záměru zákona praví:

Věcný záměr zákona o dobrovolnictví je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2015. Cílem návrhu bylo vytvořit novou právní úpravu, která bude mít dopad na co nejširší oblast dobrovolnických činností, bude definovat právní postavení dobrovolníka a upraví vztahy při výkonu dobrovolnictví. V současné době je upravena pouze malá část dobrovolnictví v ČR, která spadá pod zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dobrovolnické službě“).

Na základě shody odborné i laické veřejnosti vzešel požadavek na vyzdvihnutí významu všech veřejně prospěšných dobrovolnických činností vykonávaných pro společnost a posílení postavení dobrovolníků a dobrovolnictví obecně. Jedním z prostředků bude vyjádření podpory dobrovolnictví a poskytnutí benefitů pro co nejširší spektrum dobrovolníků a dobrovolnických organizací. Návrh dále reaguje na podněty z aplikační praxe zákona o dobrovolnické službě. Snaží se zkvalitnit a zefektivnit právní úpravu týkající se akreditovaného dobrovolnictví.

Důvodem zpracování nového zákona je společenská potřeba právní úpravy, která by se týkala dobrovolnictví v celé jeho šíři a byla tak vyjádřena podpora všem možným formám dobrovolnické činnosti. Cílem změny zákona je také ukotvení obecně využitelného pojmu dobrovolnictví v rámci právního řádu České republiky.

Od kulatého stolu

Kromě dosavadních setkávání a diskuzí nad přípravou nového zákona proběhl na dni dobrovolnictví Pardubického kraje kulatý stůl, který se konal v Chrudimi 24. června 2016. Kromě zástupců dobrovolnických center a dalších hostů zde byli z MV Michal Barbořík a Nataša Diatková, kteří nás seznámili s dosavadním vývojem legislativního procesu a se svými argumenty – cituji ze zápisu z kulatého stolu:

Cítíme, že praxe, kterou naplňují dobrovolnické organizace, se vyvinula jinak, než je napsaný zákon a je potřeba akreditovanou část uzpůsobit více praxi. Vláda se začala dívat na dobrovolníka jako na zaměstnance s tím, že dobrovolník musí být chráněn tak jako zaměstnanec. Argumentujeme, že je to jiná oblast, dobrovolník to dělá dobrovolně, apod. Ale následně bylo nadiktováno, co ještě doplnit a čím to ještě více zavázat.

Začali jsme připravovat paragrafové znění – následně jsme ho rozeslali dobrovolnickým organizacím, abyste to mohli připomínkovat, co je v pořádku, co upravit, apod. Sešla se nám celá řada připomínek, které směřovaly hlavně k tomu volnému neakreditovanému dobrovolnictví.

Vzešlo nám, že než takový návrh, do kterého by bylo tolik zasahováno, tak je lepší v tuto chvíli raději nic. O výhody, které byly úplně na začátku, je možné usilovat i nelegislativní cestou. Když se do toho pustíme zákonnou úpravou, tak když dáváme výhody, tak stát řekne ano, ale…

Z naší strany vzejde žádost na vládu, aby úkol tvorby nového zákona byl přeformulovaný, že by to v tuto chvíli nikomu neprospělo. Budeme se snažit pomáhat neakreditovanému režimu.

Dál budeme řešit, jakým vhodným způsobem upravit akreditovaný režim, pouze úprava novelou. Akreditovaný režim má smysl. V rámci projektu Koncepce rozvoje dobrovolnictví navštívíme i zahraničí, abychom se inspirovali, načerpali zkušenosti a následně svolali workshop s dobrovolnickými centry. Na základě koncepce by vzešel i model, jak nastavit regionální DC, koordinovat nabídku a poptávku v rámci kraje, koordinovat školení koordinátorů DC. Po 2 letech bude evaluace, jak se to osvědčilo, jaký model se jeví jako nejlepší.

Co říci závěrem? Rádi bychom, aby se naplnilo pro dobrovolnická centra a programy zejména:

• dobrovolnická centra v obcích/regionech jako koordinační článek komunitního života mezi samosprávou, občany a neziskovým i komerčním sektorem;
• profesionalizace sítě na základě standardů dobrovolnických center a programů;
• stabilizace financování dobrovolnických center;
• ohodnocení dobrovolnictví jako nefinančního příspěvku pro potřeby kofinancování projektů.

Dá se říci, že i když zcela nový zákon o dobrovolnictví „spadl pod stůl“, věříme, že projekt Koncepce rozvoje dobrovolnictví v České republice, který mimo jiné představí Nataša Diatková na konferenci Dobrovolnictví a mezigenerační vztahy, která se koná v Kroměříži 15. listopadu 2016 (stále ještě se můžete přihlašovat), přinese nové podněty i výsledky pro dobrovolnictví ve všech oblastech.

Autor: Jiří Tošner, HESTIA – Centrum pro dobrovolnictví, z. ú.

Fotografie: Dobrovolníci, archiv organizace HESTIA